FATTORIA IL LAGO / DICOMANO (FIRENZE) / TOSCANA / ITALY / červen 2008

To jsou základní fakta o místě, kde naše, stále se rozrůstající motorkářská partička, letos strávila v pořadí již pátou cestu spojenou s ježděním na motorkách po dobrých silnicích. Ne ale tak nějakým ježděním od někud, někudy někam, ale na poznávání severní části italského Toskánska ze sedel motocyklů.

• 2004 – Toskánsko/Cortona
• 2005 – Provence/Rousillon
• 2006 – Sardinie/Arbarax
• 2007 – Burgundsko/Seurre
• 2008 – Toskánsko/Dicomano
• 2009 – to se ještě neví

Letos nás jelo už 21 na 14ti strojích (1x Aprilia, 7x Ducati, 1x Harley Davidson, 2x Honda, 1x Suzuki a 2x Triumph) a výprava měla poprvé mezinárodní účast. Nejpočetněji byla, jako prozatím vždy, zastoupena moravská sekce, 14 osob. Čtyři Češi, dva Slováci, jeden Brit a jeden Čechokanaďan. Složení strojů bylo také pestré, od chopperů přes naháče, cestovní endura a Gold Wing až k supersportům. Zkrátka s námi se dá jezdit na čemkoliv.

Deset motorek bylo tam i zpět vezeno, čtyři to odjely vlastní silou (celkově přes 3.500 km). Tři lehčí pády, dva stroje musí do servisu na menší ozdravnou kůru v ceně několika desítek tisíc. Jinak vše proběhlo bez komplikací. Zajímavé bylo dále se rozšiřující používání satelitních navigačních systémů GPS. Těch tam už bylo v provozu asi šest nebo sedm.

Počasí vyšlo téměř ideálně. Čtyři dny byly teploty kolem 22 stupňů, poslední dva už bylo na ježdění trochu moc teplo, ale zase bylo hezky u bazénu.

Dicomano je celkem nevelké, půvabné městečko ležící v údolí řeky Sieve asi 35 km severovýchodně od Florencie. Fattoria Il Lago je na rekreační ubytování přestavěná zemědělská, lépe řečeno vinařská usedlost, ležící poměrně vysoko nad údolím. Vede tam někdy poměrně strmě stoupající úzká, dost zatočená asfaltka. Bydlení je řešeno v jednoduše, ale účelně zařízených apartmánech, pro motorky je tam naprosto bezpečné parkování.

Dicomano je vynikajícím výchozím místem pro celou řadu různě dlouhých okruhů. Díky tomu, že Apeninský poloostrov je v tomto místě poměrně úzký, dá se bez větších problémů dojet směrem na východ až k Adriatickému moři a do San Marina a směrem na západ zase k Ligurskému moři, třeba do Livorna nebo Viareggia a navštívit přitom Pisu, nebo některé z jiných zajímavých měst a míst.

Samozřejmě, že nepsanou povinností je návštěva Florencie a jejích úžasných památek.

Na první mapce je poloha Dicomana, na další je dojezd z náměstí v Dicomanu k usedlosti Fattoria Il Lago.

Do Dicomana se nejlépe dojede po dálnici A1, ze které se sjede cca 60 km pod Bolognou u Barberina. Odtud už je to jen cca 30 km.

Dicomano má, z motorkářského pohledu, zcela ideální polohu. V jeho těsném okolí je přímo neuvěřitelné množství kilometrů perfektních, a hlavně hodně zatočených silnic. Samozřejmě i tam se dá něco nezvládnout a s motorkou si ustlat, ale dosahované rychlosti jsou poměrně nízké, a tak pády nejsou až tak nebezpečné a většinou to odnesou periferní části motocyklu a oblečení. Samozřejmě nějakým naraženinám se ani při relativně pomalém pádu vyhnout úplně nelze. Jízdní průměry se, i při celkem svižné jízdě, nepřehoupnou o moc nad 45 km/h. Stejně jak pro jezdce, tak i pro spolujezdce je ježdění po Toskánsku hodně zajímavé. Ze svého sedla se má stále na co koukat. Silnice často vedou po hřebenech, a tak je za předpokladu dobrého počasí vidět daleko do kouzelné, přímo romantické krajiny. Navíc to nedrncá a nehází, a tak je pro oba i pro jejich stroj jízda velice příjemná.

Mapky jsou spíše ilustrační a vyjadřují to, co bylo o naší dovolené většinou ježděno. Uvedené kilometry sedí, protože trasy jsou vytvořeny v Map Source Garmin, časy potřebné k absolvování okruhu jsou pouze orientační a většinou se to za tuto dobu dá bez problémů zvládnout i včetně zastávek.

Fotografie k této trase najdete ve fotogalerii.

 V případě zájmu o více informací se obraťte na info@broad.cz

 Poznámka k používání navigačních systémů GPS.

GPSka je výborný sluha, ale neměla by se stát pánem nad jezdcem. Její programování by mělo zásadně proběhnout před jízdou a naprosto ideální je připravit si trasy v počítači s využitím Map Source Garmin a přes USB takto připravené trasy importovat do přístroje.

Tvoříme-li trasu přímo v GPS, je důležité umisťovat průjezdní body mimo centra měst (pokud nemáme v úmyslu tam jet. Ideální je umístit průjezdní bod vždy těsně za křižovatku, na které chcete změnit směr. I stanovení zákazů (dálnice, prašné cesty, trajekty, atd.) musí být zadáno přesně.

Využívání možnosti hlasové navigace, telefonování a interkomu. Zdánlivě velká lákadla. Jízda na motocyklu je něco výrazně odlišného od jízdy v autě, a pokud chce jezdec motocyklu ve zdraví své jízdy přežít, a hlavně si je jak se patří užít, neměl by tyto „vymoženosti“ moderních technologií výbec využívat. Už i časté sledování monitoru navigace odvádí pozornost od sledování vozovky a provozu. A telefonovat, nebo se za jízdy s někým vybavovat přes nějaký „kecafon“, mi přijde jako absolutní pitomost.

Rozhodně by se nikdo neměl při výběru GPS na motocykl rozhodovat podle těchto „výhod“. Důležitá je jednoduchost ovládání, dobrá čitelnost monitoru, nabídka důležitých informací, přesnost navigace, odolnost přístroje, jeho rozměry a váha, kvalita map a schopnost komunikace s počítačem. Vše ostatní je nepodstatné a většinou nevyužívané.